Základní škola a mateřská škola Krouna

Každým rokem se sedmá třída vydává na lyžařský výcvik a jinak tomu nebylo ani letos, kdy se sedmáci vydali v doprovodu své třídní paní učitelky Jitky Urbanové a paní učitelky Jitky Broulíkové.
V pondělí ráno jsme měli sraz před školou, odevzdali jsme kufry pánům z obce a běžky si prozatím nechali ve škole, protože to vypadalo, že žádný sníh mít nebudeme. Vydali jsme se na autobusovou zastávku, odkud jsme jeli do Svratky a v ní přestoupili na autobus do Sněžného. Ve Sněžném jsme dostali rozchod a po něm už nás čekala cesta do Daňkovic. V Daňkovicích jsme se ubytovali, naobědvali se a vytvořili si nástěnku a výzdobu na dveře. Po odpoledním klidu jsme šli na procházku, při které jsme sbírali první body do hodnocení. Při večeři nám bylo zadáno téma pro úkol na první večer: „vymyslete si na pokojích krátký pokřik, básničku nebo písničku“, naše výtvory jsme pak předvedli v klubovně.
V úterý dopoledne jsme začali hrát turnaj v ping-pongu, a jelikož nám přálo počasí, paní učitelky zařídily, že se k nám běžky dostanou a my je budeme moct vyzkoušet. Než nám běžky přivezli, zašli jsme alespoň na procházku, prohlédnout si místa, kde bychom mohli lyžovat. Bohužel hned na začátku procházky přišel 9. pokoj o jednoho člena - Toma Nekvindu, který si rozrazil hlavu a musel do nemocnice. Tam ho doprovodila paní učitelka Urbanová a paní Tlustošová, která je do nemocnice zavezla i přes množství své práce a patří jí za to naše velké díky. Úterní aktivitou bylo ztvárnit scénku spojenou se sportem. Mohli jsme vidět teleshopping, komentovaný zápas Daňkovice cupu nebo závody bobů a mnohé další.
Ve středu nám páni z obce ochotně přivezli běžky a my šli nadšeně běžkovat. Dopoledne jsme se na nich učili, trénovali a měli závody na hřišti za penzionem a po obědě jsme už mohli vyrazit dál na kopec. Vyjeli jsme si tam krásnou stopu a skoro celé odpoledne na ní běhali. Nazpátek si Ti, kteří byli zdatnější, mohli sjet kopec dolů až k penzionu. Vevnitř jsme běžky uklidili a zahřáli se u svačiny nad šálkem čaje. Poté jsme dohrávali pingpong a vítěz (Mára Bečička) si dal souboj s paní učitelkou Broulíkovou o úkol. Mára vyhrál a jeho úkol byl, aby nám paní učitelka prodloužila večerku. Paní učitelka to musela splnit. Ve středu jsme si také poprvé běželi nakoupit do sklípku cukrovinky, pití nebo brambůrky. K našemu překvapení se k nám na večeři už vrátil i Tom Nekvinda se svými čtyřmi stehy na hlavě. Středeční aktivita na večer byla něco jako společenská hra Activity, takže každý musel předvádět, vysvětlovat nebo kreslit za body nějaký sport. A po prodloužené večerce jsme už šli celí unavení spát.

Ve čtvrtek jsme hned po snídani vyrazili na běžky a všichni jsme si už vyzkoušeli, jak se zatáčí, brzdí a každý si sjel kopeček. Po běžkování jsme přišli do penzionu, dali si oběd a po obědě zase na kopec. Ve čtvrtek už většina z nás byla v běžkování pokročilá, takže jsme pod dohledem mohli sjíždět větší kopce, což nás velmi bavilo. Bohužel toto odpolední běžkování už bylo na našem lyžáku posledním. V penzionu jsme si dali svačinu, po svačině jsme už ani neměli zadané žádné téma, protože se počítali body. My si zatím uklidili na pokojích, sbalili si kufry a strhli nástěnky. A pak už na večeři. Po večeři bylo vyhlášení vítězů a po vyhlášení konečně DISKOTÉKA!!!
V pátek ráno jsme se museli probudit dříve, abychom všechno dobalili, dali si snídani a pak už vyrazili na dlooouhou túru. Z Daňkovic jsme šli do Sněžného, ze Sněžného autobusem do Svratky, tam jsme dostali rozchod, abychom načerpali síly. Ze Svratky jsme šli až ke škole pěšky. Ve škole jsme si vzali svoje věci, které nám tam dovezli páni z obce, kterým za jejich pomoc patří naše velké díky, protože bez nich bychom všechno museli táhnout s sebou. A to by se nikomu určitě nechtělo. Pak už jsme se jen rozloučili a rozešli se domů. Lyžák se nám všem moc líbil, sblížili jsme se tam, zlepšili se v běžkování a strašně si to užili. Ještě bychom chtěli poděkovat oběma paním učitelkám, které i přes naše zlobení to všechno vydržely a rády nám pomáhaly.