Přidal
Přidal Josef Kyncl
, 26. říjen 2018
Výlet do Prahy
Dne 18. října 2018 se vydala 8. a 9. třída do Prahy. Nejdříve
jsme měli sraz v Krouně na nádraží v 5:45 hodin, ale vlak nám jel až v 6:06
hodin. Když jsme dorazili do Pardubic, museli jsme přestoupit na vlak směr
PRAHA!!! Po příjezdu do Prahy jsme nasedli na metro, pak dále na tramvaj a „tradá“
na Pražský hrad. Tam nás nejdříve prohlédla ochranka. Nečekaně u sebe nikdo nic
zakázaného neměl a mohli jsme pokračovat do Hradu. Na začátku prohlídky jsme se
vyfotili před Svatovítským chrámem. Následovala prohlídka katedrály a
Královského paláce. A co se stalo potom? Nadešel čas na „kus žvance”. (Po
náročném dopoledni to bylo potřeba). Na výstavu „Paměť národa” v Praze na Letné
(pod bývalým pomníkem Stalina) jsme jeli kousek opět tramvají a kousek šlapali
pěšky přes Chotkovy sady, kde jsme úplně náhodou objevili pomník básníka J.
Zeyera.
Pomník vytvořil sochař Josef Mauer, jeho základ (skála) je sestavena z více než
sta přírodních žulových balvanů. Sochy v jeskyňce byly vytesány z bílého mramoru
v tyrolském Laasu a představují postavy z děl Julia
Zeyera. Expozice pod dnešním metronomem mapuje nejzásadnější okamžiky
československé moderní historie. Podle pokynů průvodce jsme se rozdělili na tři
skupiny. Obdrželi jsme pracovní listy, ke kterým jsme si měli hledat sami
informace. První skupina si četla plakáty na panelech před vchodem na výstavu.
Druhá skupina šla na promítání s názvem „Svědectví”, kde mluvili lidé, kteří
jednotlivé události zažili. Někteří dokonce přežili i koncentrační tábory. Třetí
skupina vešla do místnosti s multimediální projekcí. Byli zavřeni v prostorách
za drátěným plotem a zprostředkovaně se stali svědky například letecké bitvy o
Británii, cesty vlakem do koncentračního tábora, byli na výslechu StB, na
demonstraci v listopadu 1989. Všechno vytvářel laser, zvukové efekty a filmové
sekvence. Všechny skupiny se postupně vyměnily. Na výstavě jsme se zdrželi a
měli jsme strach, že nestihneme zpáteční vlak. Rychle jsme běželi na tramvaj a
spěchali na metro. Na jedné zastávce jsme měli přestupovat na jinou trasu metra,
ale vystoupili jsme o jednu zastávku dříve. Vrátili jsme se a pak už šťastně
dorazili na hlavní nádraží. Vlak jsme stihli, nasedli jsme a „čágo bélo” zpátky
do Krouny.
Text: Agáta Chlupáčová
a Ondřej Švanda; foto: Mgr. Lenka Beniačová
648 Přečteno ·
|