Přidal
Přidal Josef Kyncl
, 24. říjen 2018
Do školního mailu nedávno dorazila od neznámého
autora básnička, za kterou by se ani K. J. Erben stydět nemusel :-)
Polednice
Řehoní se dítko drze,
učitelce v bledou líc,
ať se jenom úča
vzteká,
ví, že vlastně nesmí nic!
Učitelce v hlavě hučí,
chvějí se jí kolena,
když tu v umučené
lebce
bleskne veršík Erbena.
"Pojď si proň, ty
Polednice,
pojď, vem si ho, upíra!"
Když tu dveře ztichlé
třídy,
kostlivý hnát otvírá....
Pod plachetkou - však
to známe -
příšera se zjeví tu,
dříve rozjívené děti
náhle stojí v zákrytu.
"Dej sem dítě!"
zaburácí,
"volala jsi, tady jsem!"
"Volala jsem. Pročpak
dítě?
Víš co? Radši mě si vem!
Ty si sbalíš děsné
dítko -
horší přijdou do školy -
a mne za zmizení žáka
odbor školství osolí.
Mě si vezmi,
Polednice,
konečně tak najdu klid!
Kolegyně potvrdí ti,
jak je těžké takhle žít.
Ať se kde chce co chce
šustne,
kdo je vinen ze všech zel?
Kdo je volán jako
pucflek? Zcela jistě učitel!
Když si páťák místo
džusu
dá pořádný rumu lok,
na koho se ukazuje?
Zanedbal to PEDAGOG!
Když se dívka
zfetovaná
vrhá z okna jako cvok,
v ruce láhev od čikuli...
kdo je vinen? PEDAGOG!
Když mládenci
skotačiví
vhodí chodce v říční tok,
kdopak za to zvěrstvo
může?
Jen a pouze PEDAGOG!
Že děťátko v třetí
třídě
pohačá si druhý rok,
kdopak mu měl IQ
zvýšit?
Kdo to nezvlád´? PEDAGOG!
Tak to vidíš,
Polednice,
škoda mluvit, hanba klít,
proto radši mě si
vezmi,
ať mám jednou pro vždy klid."
Polednice hlavu
skloní,
slza z oka skane jí.
Šeptá: "Nejsem
kompetentní,
zanech marných nadějí."
Na pozdrav svým
strašným hnátem
učitelce zakývá,
chápe už, proč pro tu
ženu
není příliš děsivá…
698 Přečteno ·
|