Přidal
Přidal admin
, 14. září 2008
Pravidla hodnocení a klasifikace žáka základní školy
Opravné zkoušky
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření
Zásady klasifikace
Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci
Klasifikace chování
Výchovná opatření
Klasifikace a hodnocení žáků s vývojovými poruchami
1.Pravidla
hodnocení a klasifikace žáka základní školy
1.1. Prospěch žáka v jednotlivých
vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:
1 - výborný
2 - chvalitebný
3 - dobrý
4 - dostatečný
5 - nedostatečný.
1.2.
Na základě žádosti zák. zástupce žáka rozhodne ředitel o použití slovního
hodnocení u žáků s vývojovou poruchou učení nebo u žáků při přestupu žáka na
školu, která hodnotí slovně. Přestupuje-li žák na školu, která hodnotí slovně,
bude mu hodnocení převedeno z klasifikace na slovní.
1.3.Chování
žáka je klasifikováno těmito stupni:
1 - velmi dobré
2 - uspokojivé
3 - neuspokojivé.
1.4.Celkový
prospěch žáka je hodnocen těmito stupni:
prospěl s vyznamenáním
prospěl
neprospěl
nehodnocen
1.5.
Žák je celkově hodnocen stupněm
-
"prospěl s vyznamenáním", není-li v žádném
povinném a povinně volitelném (dále jen povinném) předmětu hodnocen při
celkové klasifikaci stupněm horším než "chvalitebný", průměr z povinných
předmětů nemá horší než 1, 50 a jeho chování je velmi dobré;
-
"prospěl", není-li v žádném z povinných
předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný";
-
"neprospěl", je-li v některém povinném
předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný"nebo
není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí;
-
"nehodnocen", není-li možné žáka
hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím
programem na konci prvního pololetí.
V případě slovního hodnocení v některém předmětu se pro účely stanovení
celkového hodnocení žáka započítávají pouze ty předměty, z nichž je hodnocen
klasifikací s výjimkou hodnocení chování.
1.6. Výsledky práce v
zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni:
pracoval úspěšně
pracoval.
1.7. U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou
specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a
klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Klasifikace těchto žáků se řídí
platnými normami (Vyhláška o ZŠ). U žáka prvního až devátého ročníku s
prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování rozhodne ředitel
školy o použití širšího slovního hodnocení na základě žádosti zástupce žáka.
1.8. Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové klasifikaci na
konci druhého pololetí nebo při opravných zkouškách dosáhl stupně hodnocení
alespoň "prospěl". Do vyššího ročníku postupuje také žák, který neprospěl z
jednoho nebo více předmětů výchovného zaměření nebo na dané stupni školy již
ročník opakoval.
1.9. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny (zejména zdravotní
důvody nebo nedostatek podkladů ke klasifikaci) klasifikovat na konci prvního
pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby
klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení
prvního pololetí. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za
první pololetí neklasifikuje.
1.10. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny (zejména zdravotní
důvody nebo nedostatek podkladů ke klasifikaci) klasifikovat na konci druhého
pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby
klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do 30. září následujícího šk.r.
Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník, případně opakuje
devátý ročník. Žák, který nemohl být ze závažných objektivních, zejména
zdravotních důvodů klasifikován ani v náhradním termínu, opakuje ročník.
1.11. Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v
jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů
ode dne, kdy bylo žákovi vydáno vysvědčení, požádat ředitele školy o jeho
komisionální přezkoušení; je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může
zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení příslušný krajský úřad. Ředitel
školy nebo krajský úřad oprávněnost žádosti posoudí a neprodleně zástupci žáka
sdělí, zda bude žák přezkoušen.
1.12. Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy; v případě, že je
vyučujícím ředitel, jmenuje komisi školní inspekce. Komise je tříčlenná; tvoří
ji předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel,
zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu a přísedící,
který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí komise
většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol.
1.13. Komise žáka přezkouší neprodleně, nejpozději do deseti dnů; není-li
možné žáka pro jeho nepřítomnost v tomto termínu přezkoušet, může ředitel školy
nebo školní inspekce stanovit nový termín k přezkoušení pouze výjimečně, a to ze
závažných důvodů. Výsledek přezkoušení, který je konečný, sdělí ředitel školy
prokazatelným způsobem zástupci žáka, další přezkoušení žáka je nepřípustné.
1.14. Jestliže je žák z výuky některého předmětu v 1. nebo ve 2. pololetí
uvolněn, je v příslušném předmětu hodnocen "uvolněn(a)".
1.15. Nelze-li žáka v 1. nebo ve 2. pololetí hodnotit ani v náhradním
termínu, je v příslušných předmětech vyplněno v KL i na vysvědčení
"nehodnocen(a)" a pokud se jedná o hodnocení za 2. pololetí, žák opakuje ročník.
1.16. Ze závažných zdravotních důvodů může ředitel školy na základě
písemné žádosti zák. zástupců žáka umožnit žákovi opakování ročníku i mimo
případy uvedené v bodech 1.8 až
nahoru
2.
Opravné zkoušky
2.1. Žák, který je na
konci druhého pololetí klasifikován nejvýše ve dvou předmětech (s výjimkou
předmětů výchovného zaměření) stupněm "nedostatečný" koná opravné zkoušky. To
neplatí, pokud jde o žák prvního až osmého ročníku, který na daném stupni školy
již jednou ročník opakoval.
2.2. Žák koná opravné zkoušky nejpozději do 31.8. příslušného roku.
Termín stanoví ředitel školy. Nemůže-li se žák z vážných důvodů dostavit k
opravným zkouškám, umožní mu ředitel školy vykonání opravných zkoušek nejpozději
do 15. září; do té doby navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník, případně
znovu opakuje devátý ročník. Žák může v jednom dnu skládat pouze jednu opravnou
zkoušku.
2.3. Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez
odůvodněné omluvy, klasifikuje se v předmětu, z něhož měl vykonat opravnou
zkoušku, stupněm nedostatečný.
2.4. Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální.
nahoru
3. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
3.1.Převahu teoretického
zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.
3.2. Při průběžné klasifikaci praktických činností, které jsou součástí
předmětů uvedených odst. 1, postupuje učitel podle bodu 4, popř. podle bodu 5.
3.3. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech uvedených v bodu
3.1. se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: ucelenost, přesnost a
trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a
vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální
a motorické činnosti, schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při
řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a
přírodních jevů a zákonitostí, kvalita myšlení, především jeho logika,
samostatnost a tvořivost, aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k
nim, přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného
projevu, kvalita výsledků činností, osvojení účinných metod samostatného studia.
3.5. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně,
přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované
intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené
poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a
hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho
projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný,
přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti
jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky, které je schopen samostatně odhalovat
a korigovat. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě
uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické
činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje
osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při
výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se
projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve
správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez
podstatných nedostatků. Drobných chyb a nepřesností se dopouští pouze ojediněle
a opravuje je samostatně. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností.
Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků,
faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání
požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky.
Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede korigovat pouze za pomoci učitele. V
uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a
praktických úkolů se dopouští většího množství drobnějších chyb, nedostatků a
nepřesností nebo jedné až dvou chyb závažných. Uplatňuje poznatky a provádí
hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku
správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném
projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků
jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně
estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu
učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků
závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických
činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených
poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují
závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je
nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé.
Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a
výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují
nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede
žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné
a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické
činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a
dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi
závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti
uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se
u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné
nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho
činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby
nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.
nahoru
4. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření.
4.1. Převahu praktické
činnosti mají na základní škole pracovní vyučování, praktika, základy techniky,
domácí nauky.
4.2. Při průběžné klasifikaci teoretických poznatků, které jsou součástí
předmětů uvedených v bodu 4.1. postupuje učitel podle bodu 3, příp. podle bodu
4.
4.3. Při klasifikaci v předmětech uvedených v odst. 1 v souladu s
požadavky učebních osnov
se hodnotí:
vztah k práci, k pracovnímu
kolektivu a k praktickým činnostem, osvojení praktických dovedností a návyků,
zvládnutí účelných způsobů práce, využití získaných teoretických vědomostí v
praktických činnostech, aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v
praktických činnostech, kvalita výsledků činností, organizace vlastní práce a
pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, dodržování předpisů o bezpečnosti a
ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí, hospodárné využívání
surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, obsluha a údržba
laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.
4.4. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 ( výborný)
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k
praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické
poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově,
samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a
způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez
závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště
v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál,
energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje,
nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým
činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané
teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává
samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby.
Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky, které je samostatně schopen
odhalovat a korigovat. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v
pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a
stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a
energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje,
nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci
překonává s občasnou pomocí učitele.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s
menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při
praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a
způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají častější
nedostatky, které koriguje pouze za pomoci učitele. Vlastní práci organizuje
méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a
ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního
prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály
a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být
částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým
činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen
za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích
se dopouští větších chyb, které i za pomoci učitele koriguje obtížně a nepřesně.
Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve
výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné
pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování
předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí.
Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze
a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se
dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k
praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické
poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a
návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí
učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují
předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na
pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na
ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie.
V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí,
nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.
nahoru
5. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření
5.1. Převahu výchovného
zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní
výchova.
5.2. Při průběžné klasifikaci předmětů uvedených v bodu 5.1. se
klasifikuje teoretická část podle bodu 4. a praktická podle bodu 5.
5.3. Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění
nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu
stavu.
5.4. Při klasifikaci v předmětech uvedených v bodu 5.1. se v souladu s
požadavky učebních osnov hodnotí:
stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, osvojení potřebných vědomostí,
zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, poznání zákonitostí daných
činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, kvalita projevu, vztah žáka k
činnostem a zájem o ně, estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k
estetice ostatní společnosti, v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu
stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.
5.5. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle
těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své
osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v
individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý,
originální, procítěný, v hudební, branné a tělesné výchově přesný. Osvojené
vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o
umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah.
Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost a brannost.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání
svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuální a kolektivním
projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska
požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v
nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku, brannost a tělesnou
zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou
zdatnost.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá
dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je
málo působivý, dopouští se v něm chyb, které koriguje pouze s pomocí učitele.
Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje
pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a
tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus, tělesnou
zdatnost a brannost.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev
jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti
aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o
činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus, brannost a tělesnou
zdatnost.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý.
Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené
vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí
úsilí rozvíjet svůj estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.
nahoru
6.Zásady klasifikace
6.1. Při celkové
klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v
průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou
indispozici.
6.2. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce
objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani objektivnímu.
6.3. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za
klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
6.4. Přechází-li žák do jiné školy, zašle ředitel dosavadní školy škole,
na niž žák přechází, dokumentaci o žákovi a záznam o jeho chování a prospěchu za
neukončené klasifikační období.
nahoru
7.Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci
7.1. Podklady pro
hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým
pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými
druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové,...) kontrolními
písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s
ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými
pracovníky.
7.2.1. Žák 2. až 5. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu,
alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení.
Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není
přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého
tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky.
Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální
přezkušování po vyučování. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové
poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. Není-li splněn
minimální počet známek za pololetí, jde o nedostatek podkladů pro klasifikaci ve
smyslu bodu 1.9. a 1.10. tohoto řádu. Za získání dostatečných podkladů ke
klasifikaci odpovídá vyučující příslušného předmětu. Výjimkou jsou situace, kdy
časté, opakované nebo dlouhodobé absence nebo omluvy žáka znemožňují této
povinnosti dostát.
7.2.2. Žák 6. až 9. ročníku základní školy musí mít
a) z matematiky a z českého jazyka alespoň osm známek za každé pololetí, z toho
nejméně jednu za ústní zkoušení, nejméně jednu z písemné kontrolní práce a
nejméně jednu ze čtvrtletní písemné práce.
b) z cizího jazyka alespoň šest známek za každé pololetí, z toho nejméně jednu
za ústní zkoušení a nejméně jednu za písemnou samostatnou práci.
c) z fyziky, chemie, zeměpisu, dějepisu a přírodopisu nejméně tři známky za
každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení a nejméně jednu za
písemnou samostatnou práci.
d) z ostatních předmětů alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně
jednu za ústní zkoušení a nejméně jednu za písemnou samostatnou práci.
Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není
přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého
tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky.
Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální
přezkušování po vyučování. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové
poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. Není-li splněn
minimální počet známek za pololetí, jde o nedostatek podkladů pro klasifikaci ve
smyslu bodu 1.9. a 1.10. tohoto řádu. Za získání dostatečných podkladů ke
klasifikaci odpovídá vyučující příslušného předmětu. Výjimkou jsou situace, kdy
časté, opakované nebo dlouhodobé absence nebo omluvy žáka znemožňují této
povinnosti dostát.
7.3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci
zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů,
výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě.
Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí
žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu
při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do
žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům.
7.4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel
rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých
obdobích.
7.5. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut,
informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Informuje o tom i
ostatní vyučující. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného
charakteru.
7.6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka
průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka
i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé
nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období
předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.
7.7. Vyučující zajistí zapsání známek za první i za druhé pololetí do
katalogových listů tak, aby nejpozději 48 hodin před konáním klasifikační
pedagogické rady byly známky uzavřeny a zapsány. V případě předpokládané
klasifikace stupněm "nedostatečný" informují příslušní vyučující zákonné
zástupce žáka s dostatečným předstihem, nejpozději 2 týdny před klasifikační
pedagogickou radou. Do katalogových listů jsou zapisovány známky z jednotlivých
předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní
aktivitě a činnosti ve škole.
7.8. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.
Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty,
dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které
škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.
7.9. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci
klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák
dosáhl za celé klasifikační období. Průměru z klasifikace za příslušné období je
pouze jedním z kritérií. Výsledná známka za klasifikační období musí ale
odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům.
7.10. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování a
prospěchu se projednají v pedagogické radě, a to zpravidla k 15. listopadu a 15.
dubnu, a třídní učitelé sdělí výsledky prokazatelným způsobem zák. zástupcům
žáka i žákům.
V případě problémů v prospěchu
k tomu použijí stupnici:
Má velmi slabý prospěch - v případě prospěchu mezi stupni dostatečný a
nedostatečný
Má nedostatečný prospěch - v případě, že by v daný okamžik byl celkově hodnocen
stupněm nedostatečným.
7.11. Na konci klasifikačního období zapíší učitelé příslušných předmětů
číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a připraví návrhy na
umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.
7.12. Zákonné zástupce žáka informují o prospěchu a chování žáka třídní
učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí,
případně pokud je o to zákonní zástupci žáka požádají.
7.13. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na
třídních schůzkách, v době pravidelných konzultačních hodin jednotlivých
vyučujících nebo při osobních návštěvách rodičů ve škole. Údaje o klasifikaci a
hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně.
7.14. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče
vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.
7.15. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo
grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se
klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka
odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s
odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního
roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve
škole také rodičům.
7.16. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce
objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.
7.17. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména
neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než
jeden týden, účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale
hodnotiti to, co umí, učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nového
povinného učiva k samostatnému nastudování a následnému zkoušení celé třídě není
přípustné, před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení,
procvičení a zažití učiva, prověřování znalostí provádět až po dostatečném
procvičení učiva.
7.18. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat
ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke
způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o
nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na
pedagogické radě.
nahoru
8. Klasifikace chování
8.1. Klasifikaci chování
žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s
ostatními učiteli a rozhoduje o ni ředitel po projednání v pedagogické radě.
Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na
pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je
dodržování pravidel chování (školní řád i obecně platné společenské normy během
klasifikačního období).
8.2. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové
vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy,
jestliže tato opatření byla neúčinná.
Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných
přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a
snaží se své chyby napravit.
Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka je v rozporu s obecnými pravidly chování a s ustanoveními školního
řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo
školnímu řádu; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se
přes důtku třídního učitele i přes důtku ředitele školy dopouští dalších
přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a
zdraví svoje nebo jiných osob.
Stupeň 3 (neuspokojivé)
Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí
se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi
vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje
hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se i přes předchozí
sníženou známku z chování dopouští dalších přestupků.
nahoru
9.
Výchovná opatření
9.1. Výchovná opatření
jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně.
9.2. Třídní učitel, ředitel školy, zástupce obce nebo odboru školství
příslušného pověřeného úřadu může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit
za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo
statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu nebo jiné ocenění (dále jen
"pochvala"). Ústní nebo písemnou pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy
nebo školy třídní učitel nebo ředitel školy. Písemná pochvala se uděluje
zpravidla formou zápisu do žákovské knížky, na zvláštním formuláři školy,
výjimečně v doložce na vysvědčení. Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do
třídních výkazů.
9.3. Opatření k posílení kázně žáků se ukládá za závažné nebo opakované
provinění proti školnímu řádu. Toto opatření předchází zpravidla před snížením
stupně z chování. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto
opatření: napomenutí třídního učitele (ústně nebo písemně), důtka třídního
učitele, důtka ředitele školy. Třídní učitel může žákovi podle závažnosti
provinění udělit napomenutí nebo důtku. Ředitel školy uděluje důtku po
projednání v pedagogické radě. Napomenutí a důtky se udělují před kolektivem
třídy nebo školy.
9.4. Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného
opatření písemně prokazatelným způsobem zástupci žáka. Opatření se zaznamenává
do katalogového listu žáka, nezaznamenává se na vysvědčení.
9.5. Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení
kázně, neobjeví-li se případně nové skutečnosti.
nahoru
10. Klasifikace a hodnocení žáků s vývojovými poruchami
10.1. U žáka se
smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou
poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k
charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření
žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné
a přiměřené způsoby získávání podkladů.
10.2. Dětem a žákům u nichž je diagnostikována specifická vývojová
porucha učení, se po celou dobu docházky do školy věnuje speciální pozornost a
péči.
10.3. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel
takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá
porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí
přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno
úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony
odpovídající jeho předpokladům.
10.4. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák
předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevycházím z prostého počtu
chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.
10.5. Klasifikace je provázena hodnocením, t.j. vyjádřením pozitivních
stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky
překonávat,
10.6. Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie,
mohou být na základě písemné žádosti rodičů během celého jejich vzdělávání
hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně (a to jak v průběhu
školního roku, tak širším slovním hodnocením na pololetním a závěrečném
vysvědčení). U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro
matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny.
Dítě s jakoukoliv vývojovou poruchou učení lze hodnotit slovně (průběžně i na
vysvědčení) na základě písemné žádosti rodičů a po doporučení odborníkem
prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Písemná žádost o
slovní hodnocení v příslušném šk. roce musí být škole doručena nejpozději do
15.10. a má platnost na celý školní rok. Je-li to v ní výslovně uvedeno, má
platnost trvalou po celou dobu školní docházky. V případě, že k diagnostikaci
poruchy učení dojde během školního roku, musí být žádost o slovní hodnocení
podána nejpozději 2 týdny před klasifikační ped. radou za příslušné pololetí.
Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné
klasifikaci. Klasifikovat lze i známkou s tím, že se specifická porucha dítěte
vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce o jeden stupeň, tak i o několik
stupňů. O způsobu klasifikace žáka rozhoduje ředitel školy. Při uplatňování
všech těchto možností vyučující postupují velmi individuálně, s využitím všech
dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření a ve spolupráci s
rodiči.
10.7. Ředitel školy může povolit, aby pro dítě se specifickými poruchami
učení byl vypracován pro kterýkoliv předmět příslušnými vyučujícími individuální
výukový plán, který se může radikálně lišit od výuky v daném postupném ročníku,
přitom však bude poskytovat dítěti v příslušných předmětech ucelené a dítětem
zvládnutelné základy. Individuální plány mají charakter smlouvy mezi vedením
školy, vyučujícím(i) a rodiči dítěte; vypracovávají se krátce a rámcově v
písemné formě. Výsledky se hodnotí slovně.
10.8. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s
rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.
10.9. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony
žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného
zdůrazňování chyb.
V Krouně dne 1.10. 2006, Mgr.
Josef Kyncl, ředitel školy
772 Přečteno ·
|