Školní výlet VI. třídy, 26. - 27. květen 2011

 

Ve čtvrtek 26. května 2011 jsme po sedmé hodině ranní zahájili v Krouně na autobusové zastávce u kampeličky školní výlet letošních šesťáků. Cílem Byl hrad Roštejn, rybník Velkopařezitý, kemp Řásná a historické město Telč.

Po asi tříhodinové cestě autobusem a vlaky přes H. Brod a Jihlavu jsme vystoupili v malebné vesničce Hodice a s batohy na zádech vyrazili do terénu. Už po prvních pár krocích se ale začaly ozývat hlasy jako "já už nemůžu", "kdy už tam budeme" a podobně. Naštěstí hned v obci byla prodejna potravin, kde jsme dokoupili jídlo, pití a vše potřebné i nepotřebné a na chvíli tak byl s poraženeckými řečmi konec.

Na lesní hrad Roštejn jsme dorazili asi po 2 hodinách chůze a necelých 10 kilometrech, ale i to už některé přivádělo na pokraj vyčerpání. Naštěstí jsme na hradě měli dost času na odpočinek a náladu nám všem zvedla hlavně i paní průvodkyně, která výklad spojila s vědomostní soutěží kluci proti holkám. Děti se tak dozvěděly, že v minulosti se hradnímu záchodu říkalo prevít nebo že ve středověku byly brambory velkou pochoutkou a mohla si je dovolit jen šlechta. Vyhrály sice holky, ale jen o jediný bod a hlavně proto, že jsou od přírody prostě jaksi upovídanější.

Kolem druhé odpoledne jsme z hradu vyrazili směrem k Velkopařezitému rybníku a do kempu. Cesta vedla více méně po rovince, ale závěrečné stoupání v 25° vedru probudilo u některých jedinců nepřekonatelný odpor k plánovanému večernímu výšlapu na Javořici - nejvyšší horu Českomoravské vrchoviny. Kemp byl ale naštěstí už na dosah a chatky s vlastním záchodem a sprchovým koutem byly velmi příjemným překvapením. Stejně jako večeře - smažený květák. Z večerního výšlapu na Javořici se nakonec  stala vycházka k rybníku a do nedalekého arboreta (kde však největší pozornost nevzbudily rostliny, ale dětská skluzavka) a potom večerní fotbal - opět holky proti kluků, tentokrát za pomoci učitelů (ti to ale po chvíli raději vzdali, aby dětem hru nekazili). Kolem desáté večer byla večerka, kterou po chvíli doprovodila silná bouřka.

Budíček druhý den ráno v 6.30 hodin byl pro některé utrpením, ale nakonec jsme po osmé ráno vyrazili pěšky do Telče. Z asi 10 km procházky se ale bohužel stal vodní svět, protože po necelém kilometru začalo hustě pršet. Ti, co neměli pláštěnky, možná chvíli ostatním záviděli, ale asi po hodině už to bylo stejně jedno - v botách všem čvachtalo, mokro měli všichni všude. Bojového ducha jsme tak posilovali jen písničkami, někdy i s peprnými komentáři a výrazy. Asi po 5 kilometrech jsme vodu už přestali vnímat a přáli si být už v Telči. Trasu, která obvykle trvá 2,5 hodiny, jsme ale zvládli v rekordu hodiny a třičtvrtě. Radost z příchodu do Telče nám ale zkazila neochota personálu tamních restaurací umožnit dětem se převléknout a uvařit jim čaj (samozřejmě za peníze) - připadali jsme si jako v dobách dávno minulých.

Po prohlídce zámku jsme si ale spravili náladu - v suprové pizzerii na telčském náměstí, kde navíc bylo krásně teplo, nás přijali s usměvem, ochotou a cenami nižšími než jaké jsou například v Hlinsku nebo ve Skutči. Najedení, ohřátí a částečně uschlí jsme si pak prohlédli náměstí, utratili zbytek peněz na všemožné blbiny a vyrazili na vlak domů.

Kdo by si ale myslel, že ve vlaku padla na děti únava, byl by na velikém omylu. Celou cestu až do Krouny nezavřely pusy a pořádně neposeděly.

Co říci závěrem? Zaprvé - takhle ukecanou třídu, kde by nám, kantorům, celý den nejméně dvě, ale někdy současně i čtyři  děti naráz něco neustále hučely do hlavy, jsem ještě nezažil. Kluci, holky - úplně jedno. Večer nás vysvobodila jen ta bouřka :-). Zadruhé - nemuseli jsme řešit žádnou nekázeň nebo větší neposlušnost, navíc jsme si užili spoustu legrace. A zatřetí - přestože nás druhý den počasí vysloveně terorizovalo, všichni všechno zvládli -pěší túry, déšť, slušné chování v restauracích i na zámku a hradu. Obdiv si zaslouží jak drobounké dívenky, které s batohem na zádech šlapaly a ještě měly dobrou náladu, tak i ti, o kterých si ostatní mysleli, že to nezvládnou a oni si přitom večer s ostatními ještě zahráli fotbal.

 

 

 

 

 

 

 

Další fotografie najdete v naší fotogalerii