Tak jako ostatní třídy i čtvrťáci a
páťáci se na konci školního roku vydali na výlet. Ráno o půl osmé
jsme vyrazili od školy autobusem pana Seiferta. Nejeli jsme dlouho.
Náš cíl byly Slatiňany a jejich krásné okolí. Nejdříve nás čekala
prohlídka místního zámku. Naše prohlídková trasa byla zaměřena na
život mladých princů a princezen na místním zámku. Dozvěděli jsme se
o historii zámku, které rody zde pobývaly a mnoho dalších užitečných
informací. Po prohlídce bylo potřeba doplnit energii malou
svačinkou. Plni nové síly jsme se vydali po zelené turistické značce
k Švýcárně. Cesta vedla mezi ohradami pro koně, lesem a končila u
interaktivního muzea starokladrubského koně Švýcárna. Po cestě jsme
plnili drobné úkoly, které jsme si průběžně četli na tabulích
umístěných po celé délce trasy. V muzeu nás přivítala příjemná
průvodkyně a seznámila nás se vším, co v celé budově můžeme
vyzkoušet. Naučili jsme se formou hry vše o koních, jejich
zapřahání, o domácích zvířatech a také něco málo o historii chovu
koní u nás. Na vše bylo možné sahat, na koně se posadit a dokonce
jsme si vyzkoušeli i řízení povozu. Poté jsme se přesunuli před
Švýcárnu. Kdo chtěl, opět posvačil a ostatní si mohli hrát na
venkovním hřišti. Plni nových dojmů jsme vyrazili opět po zelené
značce ke Kočičímu hrádku. Jelikož nás bylo opravdu hodně, vyfotili
jsme se zde a pokračovali dál po zelené k restauraci Monako.
Uprostřed lesa se před námi nečekaně objevila „venkovní tělocvična“.
Nemohli jsme ji nevyužít. Prolézačky, hrazdy apod. většinu z nás
uchvátily. Abychom načerpali další sílu, popošli jsme ještě asi 300
m a v restauraci Monako se občerstvili. Vítězili hranolky a limča,
nezapomněli jsme ani na nanuky. Po druhé hodině nás zde vyzvedl pan
Seifert s autobusem a popovezl nás do Skutče. Krátký rozchod sloužil
k nákupu drobných dárků pro blízké. Kolem třetí hodiny jsme se
vrátili všichni zdraví a plni zážitků ke škole do Krouny. Počasí se
nám vydařilo, nálada byla prímová, tak co si víc na konci školního
roku přát.
