Když 4. prosince 2007 zaměstnanci škol vstoupili do jednodenní stávky, nešlo pouze o platy učitelů, ale o celkové financování školství, tedy i o peníze na pomůcky. Pracovníci škol již tehdy upozorňovali, že školství v České republice je hluboce podfinancované (v porovnání k HDP vydává ČR na vzdělání přibližně 4,5% HDP - to je nejméně ze všech zemí EU a například mnohem méně než Rumunsko, Albánie, Rusko nebo i některé africké země). Vláda bohužel na stávku nijak nereagovala a prostředky školám v r. 2008 výrazně seškrtala. Zatímco v minulých letech jsme do učebnic a pracovních sešitů mohli každoročně investovat v průměru 40 až 50 tisíc Kč, letos máme na tyto účely k dispozici částku sotva poloviční (jde o zcela jinou "kupku" peněz než jsou platy; školy převádět peníze z prostředků na platy do prostředků na pomůcky nebo naopak na rozdíl např. od nemocnic nemohou). Důsledkem tak bohužel bude nutnost přenést náklady na pracovní sešity (používají je pouze žáci 1. stupně) na rodiče. Nárůst bude v různých ročnících různý a bude se pohybovat v rozmezí od necelé stokoruny do přibližně tří set korun na školní rok. Na druhém stupni se v nárůstu projeví pouze zdražení sešitů a školních potřeb ze strany dodavatelů.

Na jednu stranu sice nejde o zas až tak závratné částky (rozpočítáno na měsíce to činí maximálně 30,- na měsíc - tedy stejně jako 1 návštěva u lékaře nebo 1 lék na receptu), na druhou stranu ale víme, že rodiny s dětmi obrací každou korunu dvakrát. O to více i nás, učitele, zlobí například informace o plýtvání peněz papírem v Poslanecké sněmovně nebo podobné zprávy. Kolik pracovních sešitů by za to mohly děti mít se mi raději ani nechce počítat. Děkuji za pochopení.

Mgr. Kyncl Josef